Historie a současnost hlavního nádraží v Mladé Boleslavi
Hlavní nádraží v Mladé Boleslavi, 1900. Foto: Tomáš Špáta – archiv
Hlavní nádraží v Mladé Boleslavi bylo původně vystavěno jakou součást soukromé železniční společnosti Turnovsko-kralupsko-pražská dráha. Významu krajského města odpovídala i velikost zdejší výpravní budovy, největší na celé dráze. Tvořil ji jednopatrový objekt v novogotickém slohu, s krytým nástupištěm mezi rizality. Provoz na dráze byl zahájen 15. října 1865.
V roce 1882 Turnovsko-kralupsko-pražská dráha zaniká spojením s další soukromou společností Česká severní dráha, která dráhu provozuje až do zestátnění v roce 1908. V roce 1891 došlo k rozšíření krytého nástupiště po celé délce budovy. V této podobě vidíte výpravní budovu na historické fotografii. Neobvyklou novinkou té doby byla jedna čekárna vyhrazena pro nekuřáky.
K dalšímu zvětšení prostoru pro cestující došlo roku 1906 přístavbou nového traktu s čekárnami a restaurací v přízemí (tento trakt vidíte na současné fotografii zcela vpravo). Poslední významnou úpravou bylo zvýšení části budovy o jedno patro v 60. letech, současná fasáda pozbyla původní romantickou architekturu. V současné době je výpravní budova v havarijním stavu.
Pozn. redakce: V prosinci 2022 schválila Správa železnic studii nového hlavního nádraží v Mladé Boleslavi, kterou zpracovala společnost Afry CZ. Rekonstrukce výpravní budovy by podle posledních informací z února 2023 mohla začít v roce 2024. Objekt v nevyhovujícím stavu mají stavbaři strhnout a postavit nový. Článek
Tristní stav nádraží se ale řešil i před více než 100 lety. V roce 1910 se psalo v Jizeranu: „Ač naše nádraží je uzlem tří drah, přece jen vykazuje mnohé nedostatky. Peron je nepoměrně malý a není na něm ani dostatek lavic. — Není se však čemu diviti. Není je kam postaviti, protože na místech, kde by měli býti umístěny, jsou automaty s germánskými sladkostmi a jiným šmejdem. A dráha, již přece němečtí majitelé automatů polykajících peníze a „přesných vah“ — které však skoro nikdy vůbec neváží — platí ročně nějakou korunku nájemného, nedá jim přece výpověď proto, aby tam mohla postaviti lavici pro obecenstvo! Po léta již mluví, píše a slibuje se přestavba a rozšíření nádraží, než dosud jsou to jen sliby. Inu ovšem, kdyby jednalo se o nádraží v Liberci, České Lípě nebo v nějaké německé Zapadlé Lhotě, pak by byly peníze hned pohotově. — Ale pro českou Mladou Boleslav, pro tu stačí jen sliby.“
Autor: Tomáš Špáta
Foto: Tomáš Špáta – archiv
Zdroje: Česká nádraží, III.díl, druhá část, Mojmír Krejčiřík, Jizeran, 1910.
