Mladou Boleslav před 77 lety bombardovali Sověti. Události přiblíží nový dokument

 Mladou Boleslav před 77 lety bombardovali Sověti. Události přiblíží nový dokument

Ptácká ulice, Mladá Boleslav / archiv Jiřího Šímy

Bombardování Mladé Boleslavi 9. května 1945 sovětským letectvem přibližuje nový dokument, který bude mít v mladoboleslavském Leteckém muzeu Metoděje Vlacha premiéru ve čtvrtek v 18:00. Snímek, ve kterém vystupuje sedm pamětníků, natočila společnost Post Bellum. Mladá Boleslav byla na konci 2. světové války jedním z posledních měst v Evropě zasažených leteckým náletem.

Ptácká ulice, Mladá Boleslav

„Dokument otevírá méně známou kapitolu naší historie, kterou jistě bombardování Mladé Boleslavi den po skončení války je. Téma je důležité zvednout a představit i po tolika letech tím spíše, že je (bombardování) většina lidí připisovala nejprve německému, po komunistickém převratu pak americkému letectvu. Pravdou je, že německé vojáky a civilisty bombardovali Sověti,“ uvedla za Post Bellum ředitelka severočeské pobočky organizace Paměť národa Michaela Pavlátová.

Bombardování Mladé Boleslavi 1945 Štefánikova ulice
Štefánikova ulice, Mladá Boleslav

Až do roku 1989 převládal názor, že nálet provedla německá Luftwaffe. Protože jednotky německé armády nedodržely podmínky kapitulace a nezastavily se na místě, kde je bezpodmínečná kapitulace zastihla, přikročilo sovětské velení k bombardování. Při náletu na Mladou Boleslav zahynulo přibližně 450 lidí, z toho jsou zatím známá jména 150 obětí. Zničeno bylo 32 domů, částečně poškozeno 105 a lehce poškozeno 396. Poničena byla také značná část mladoboleslavské automobilky.

Bombardování Mladé Boleslavi 1945 ŠKODA AUTO
Puma zasáhla automobilku

ČTĚTE TAKÉ: Bombardování Mladé Boleslavi 9. května 1945 ze vzpomínek Jiřího Šímy


Bombardování Mladé Boleslavi 1945 ŠKODA AUTO
Hořící automobilka

Šestnáctiminutový dokument přináší mimo jiné svědectví několika pamětníků, kteří bombardování osobně zažili. „Jejich výpovědi dávají do historických souvislostí mladoboleslavští odborníci na tuto problematiku – nedávno zesnulý historik Karel Herčík a jeho žák Jiří Filip,“ řekl jeden z tvůrců dokumentu Michal Šimek. Po promítání čeká návštěvníky debata s historikem Michalem Plavcem z Národně technického muzea v Praze a s tvůrci dokumentu.

Paměť národa mapuje vzpomínky pamětníků. Jejich sbírka je přístupná on-line od roku 2008 jako databáze pamětníků, kteří byli přímými svědky událostí 20. století. Sbírku spravuje nezisková organizace Post Bellum. Natočení dokumentu o bombardování Mladé Boleslavi podpořil Nadačního fond Škoda Auto a Bohemian Heritage Fund.

Zdroj: ČTK, Foto: Muzeum Mladoboleslavska, archiv Jiřího Šímy

Zanechat odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Share This