(NE)VŠEDNÍ LIDÉ – František Staněk, mladoboleslavské Dobré radě je přes 80 let
- (NE)VŠEDNÍ LIDÉ Zajímavé zprávy
Zdeněk- 0
- 17 minutes read
František Staněk II.
Sedím v “Království Staňků” v Železné ulici v domě U dobré rady a mám před sebou pana Františka Staňka II., známého zejména starším generacím v Mladé Boleslavi jako renomovaného odborníka v oblasti fotografie.
Váš otec prý byl vyučeným drogistou?
Ano, otec se vyučil drogistou v Třeboni, pak byl v Chocni, v Praze… až zakotvil v Mladé Boleslavi, kde začal jako asistent v drogerii u Černíků v Železné ulici č. p. 34 (dnes Nadměrné oděvy), kde se pak seznámil s maminkou.
Později se rozhodl osamostatnit, což v té době znamenalo složit zkoušky odborné způsobilosti před Grémiem drogistů v Turnově a požádat o povolení živnosti u boleslavských drogistů, kteří museli též souhlasit s umístěním obchodu.
To se stalo roku 1939 a prakticky začátek a konec téhle etapy byl takový fatální, protože otevírá obchod 15. března 1939, když přišli Němci a pokračuje do 8. května 1945, kdy tátův obchod při náletu dostal přímý zásah. Původně stál obchod mého otce tam, co se dnes na Starém Městě nachází vjezd do podzemních garáží parkovacího domu. Potom za podpory přátel otevřel nový obchod na Staroměstském náměstí naproti hotelu Grand.
Jaká byla Vaše cesta k profesi?
Do učení v oboru drogista jsem nastoupil k podniku Drobné zboží v roce 1958, přímo do prodejny FOTO-KINO v ul. Kateřiny Militké, kde byl mým vedoucím paradoxně syn pana Černíka, u kterého otec pracoval.
Po vyučení jsem pracoval v prodejně drogerie v Železné ulici, potom v Kosmonosech, jako vedoucí, kdy se za mne museli zaručit rodiče, protože mi ještě nebylo 18 let. Byl jsem nejmladším vedoucím prodejny na Mladoboleslavsku. Po vojně jsem nastoupil jako vedoucí zpět do obchodu mého učení speciálky FOTO-KINO v ulici Kateřiny Militké.
Když se narodil syn Franta (František Staněk III.), tak mi dali na obchod tuhle ceduli, kterou můžete vidět na fotografii níže – vpravo nahoře (FOTO KINO FR. STANĚK).
Jak vlastně vzniklo “U dobré rady”?
Táta říkal, že dlouho přemýšlel jak nejlépe oslovit a upoutat zájem zákazníků. Uměl vždy dobře poradit. Nakonec se rozhodl pro tento název a slogan. Čas ukázal, že jeho rozhodnutí bylo správné a oslovuje zákazníky dodnes, tedy již více jak osmdesát tři let!
Nedávno byl v našem obchodě stálý a řekl bych náročný zákazník, pán v letech a říká mi: “pane Staněk, máte špatný název to U dobré rady, Vy máte mít U velmi dobré rady (usmívá se)“. Samozřejmě mne to moc potěšilo (pochvala již platila mému synovi).
Jak se z Drogerie U dobré rady stalo Foto Staněk U dobré rady?
Táta byl v tomhle domě od padesátých let, ale sebrali mu ho komunisti začátkem šedesátých let a já sám jsem ho v roce 1989 ještě před převratem koupil, takže vyvracím domněnky, že jsem ho zrestituoval.
Pokračovali jsme s drogerií U dobré rady, ale drogerie je velmi široký pojem zahrnující spoustu různých sortimentů, jako třeba zdravotnictví, galanterie, barvy, laky, chemikálie, kosmetiku, parfumerii, jedy a samozřejmě obor FOTO. Celý sortiment však vyžaduje velké prodejní i skladové plochy. Drogerií bylo ve městě dost, ale speciálka foto v okrese žádná. Takže jsem se rozhodl nejen na prodej fotoaparátů a příslušenství, ale také na vyvolávání filmů a výrobu fotografií, později velkoplošný tisk, rámování, laminování, potisky triček a dárkových předmětů, samolepek a razítek – vše náročné na techniku a prostor pro ni. Tak se specializovala Drogerie U dobré rady v rámci komplexních služeb a pro spokojenost zákazníků na Foto Staněk U dobré rady, vedená již synem Frantou III..
Dcera Jana pokračuje v rodinné tradici a provozuje fotoateliér Foto Styl také v Železné ulici.
Co Vy a digitalizace?
Digitalizace to už je jiná kapitola. Tady mi ujíždí vlak a tak chodím s dotazy o dobrou radu za synem Frantou III. Dokud byl analog, tak mne mohl zastavit kdokoliv a kdykoliv a nikdy mne nezaskočil. Vždy dostal správnou informaci, nebo radu.
Je pravda, že začíná jít do módy zase takový retro styl, kdy se opět začíná fotit na kinofilm i svitkový film, ale to jsou opravdoví nadšenci. Ještě máme schovanou tu dřevěnou boudu, kde jsme původně vyvolávali analogové filmy a fotky a já slibuji vnoučatům, že jim ještě ukážu kouzlo klasické fotografie. Ostatně vnučka studuje grafickou školu a vnuk Franta IV. fotí, chodí do fotokroužku.
Prý Vám nikdo nevěřil, že odejdete do důchodu?
Jakmile jsem měl důchodový věk, tak jsem zašel na úřad zažádat o důchod. Nikdo mi nevěřil, že skončím, ale udělal jsem to téměř na den. Udělali jsme předávací inventuru a předal jsem štafetu.
Teď občas mladým pomůžu, ale říkají, že to radši zvládnou sami (směje se).
Ovšem od té doby jsem se pracovně nezastavil, protože přebírám, digitalizuji a popisuji desetitisíce fotografii a mám co dělat…
Pan Staněk chtěl být původně letcem. Jeho zálibou je také plastikové modelářství.
Velkou vášní pana Staňka je létání. Původně chtěl být letcem, ale bývalý režim byl proti. Letadlům zůstal věrný, i když v miniaturách. Před 56 lety založil první Klub sběratelů plastikových modelů v bývalé ČSSR a jeho členové se stále pravidelně schází, pořádají soutěže a výstavy, ale o tom možná příště.
Na účasti letošního 46. ročníku Velké ceny Mladé Boleslavi v plastikovém modelářství, kterou pořádal KPM MB (Klub Plastikových Modelářů Mladá Boleslav), získal nejvyšší počet diváckých hlasů bez rozdílu kategorií jeho model historické plachetnice Le Soleil Royal, jejíž stavba s různě dlouhými přestávkami téměř 40 let.
Děkujeme za rozhovor a přejeme spoustu hezkých chvil u fotografií, modelářství a mnoho dalších generací Staňků...
Hosta zpovídal: Zdeněk Štěpánek MLADÁBOLESLAV.cz
(NE)VŠEDNÍ LIDÉ – MladáBoleslav.cz
Cílem naší rubriky (NE)VŠEDNÍ LIDÉ je zveřejňovat rozhovory s více či méně známými osobnostmi našeho regionu. Upozorňovat na současné zajímavé příběhy, ale také připomínat a zaznamenávat příběhy z dob minulých.
