Kostel svatého Havla ukrývá tajemnou tvář
Kostel svatého Havla v Mladé Boleslavi / Renata Zemanová
Havelský hřbitov s kostelem sv. Havla, který se nachází takřka uprostřed Mladé Boleslavi možná vydal zajímavé tajemství.
Na pískovcovém pilíři v jeho lomení, několik metrů nad zemí na severozápadní straně objevil současný současný správce kostela a hřbitova pan Marek Havlas, náznak lidské tváře vystupující z pískovce.
Kontury tváře jsme se pokusili pomocí grafických programů trochu zvýraznit, aby byla poněkud zřetelnější.
Mohlo by se jednat i o nějaký optický klam, či náhodu.
Z tohoto důvodu jsme oslovili i pana Filipa Krásného z Muzea Mladoboleslavska.
Dle jeho sdělení nemá Muzeum Mladoboleslavska o této záležitosti žádné povědomí a ani po prozkoumáním různých písemností nebyl popis této “anomálie” nikde zjištěn.
Objevil se názor, že by to mohla být podobizna stavitele kostela…(Matteo Borgorelli)
Pokud bude mít někdo informace, které by vedly k odhalení tajemství tváře, tak se s námi prosím podělte…
Něco k historii kostela a hřbitova – Filip Krásný, Muzeum Mladobolelavska:
Kostel sv. Havla
Nejstarší známé dějiny kostela sv. Havla jsou spojeny s rodem Krajířů z Krajku, kteří nechali kostel vybudovat na ploše dřívější zahrady měšťana Jiříka Chloumeckého.
Stavitelem kostela byl nejspíše Matteo Borgorelli, italský architekt a autor dalších význačných staveb, mj. radnice, Sboru českých bratří a přestavby mladoboleslavského hradu na renesanční zámek.
Kostelík svatého Havla je jednolodní pozdně gotickou stavbou s renesančními přestavbami, čtyřboká věž s hlavním vstupem do chrámu byla přistavěna v barokním stylu v roce 1735.
Majitelem kostela je římsko-katolická církev, využíván je však především k bohoslužbám církve evangelické.
Při slavnosti Těla a Krve Páně (lidově Božím těle) se z arciděkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie vypravuje liturgický průvod právě do kostela sv. Havla, kde bývá slavnost zakončena bohoslužbou.
Hřbitov
Byl založen na místě původního sadu v roce 1539 a byl využíván především v časech morových nákaz, kdy přestával dostačovat hřbitov u kostela sv. Jana Nepomuckého.
Do hrobky uvnitř kostela byli pohřbíváni Krajířové z Krajku, kteří se hlásili k Jednotě bratrské.
Po bitvě na Bílé Hoře byla hrobka poškozena a cínové rakve roztaveny.
Na hřbitově kolem kostela se pohřbívalo až do poloviny 19. století.
Odpočívají zde mnohé význačné osobnosti – Jiří Kezelius Bydžovský (autor kroniky Mladé Boleslavi), rytíři Jan a Norbert z Neuberka, zvonař Jean Pricquei, bratrský biskup Jan Augusta, matka Bedřicha Smetany Barbora a řada dalších.
Velká část náhrobků se do dnešních dnů nedochovala.
Zapracoval na nich zub času, některé podlehly řádění vandalů či zlodějů.
Několik desítek umělecky hodnotných křížů, náhrobních desek a část mobiliáře kostela bylo naštěstí včas uloženo v Muzeu Mladoboleslavska.
Autorem nápisu „Zde jsme ó Pane, čekajíce hlasu Tvého“, který čteme na vstupní bráně, je významná osobnost národního obrození vlastenecký kněz Karel Alois Vinařický.
A kdo byl vlastně sv. Havel?
Svatý Havel se narodil v roce 550 v Irsku, byl mnichem a misionářem.
Dožil se vysokého věku (údajně 95 let) a svůj život zasvětil především misijní činnosti na území západní Evropy.
Podle legend zbavil manželku franckého krále Sigeberta II. kněžnu Fridiburgu posedlosti démonem.
Jiná legenda praví, že když si sv. Havel vlastníma rukama stavěl poustevnu, pomáhal mu při práci medvěd.
Svatému Havlu byl zasvěcen jeden z bočních oltářů našeho kostela.
Pro zasvěcení kostela sv. Havlu existuje ještě jedno vysvětlení – mohlo jít o první zde pohřbenou oběť morové rány, občana Havla.
2 Komentářů
Z vyprávění mých prarodičů si pamatuji že by na tomto hřbitově měl být i hrob paní kterou studenti nazývali Latinská babička ,měla to snad být jejich bytná a vyučovala je latině.Ráda bych se o této ženě dozvěděla víc.Děkuji Badalcová
Dobrý den, máte pravdu. Článek jsme vydávali před časem. Bohužel v něm chybí kvůli transformaci webu pár fotek v textu, ale to základní tam je: https://www.mladaboleslav.cz/latinska-babicka/