Občanské poradenství Respondeo radí v oblasti dědictví
Dědění ze závěti a ze zákona
S koncem lidského života se spojuje také vypořádání majetkových záležitostí – každý z nás má možnost určit si předem, jak chce svůj majetek po své smrti vypořádat. Právo na to pamatuje hned několika možnostmi: jednou z nich je sepsání závěti, v níž zůstavitel rozdělí svůj majetek dědicům. Závěť může sepsat buď vlastní rukou, případně strojově či na počítači, pak je třeba připojit podpisy dvou svědků. U obou typů závěti je třeba ji vlastnoručně podepsat. Další variantou je obrátit se na notáře a nechat si zpracovat závěť u něj, notář ji může také vložit do Centrální evidence závětí. Tento krok zaručí, že se dědické řízení bude řídit podle závěti. U závětí, které jsou uloženy například doma, totiž hrozí, že se po smrti zůstavitele buď nenajdou nebo je někdo zatají.
Nepominutelný dědic
Zůstavitel má poměrně velkou svobodu v tom, komu jaký majetek odkáže. Výjimkou je institut tzv. nepominutelného dědice, kterým jsou děti zůstavitele, kterým ze zákona náleží díl z pozůstalosti (ten se liší podle toho, zda je dědic zletilý či nezletilý). Pokud má například zůstavitel syna, ale odkáže veškerý majetek svému kamarádovi, neznamená to automaticky neplatnost závěti – syn může ale závěť v rámci dědického řízení napadnout žalobou a domáhat se svého zákonného podílu.
Vydědění
Často zaznívá dotaz, jak svého potomka z dědictví vyčlenit – zákon to upravuje možností tzv. vydědění, pro které platí stejné formální náležitosti jako u závěti. Jedná se v podstatě o prohlášení zůstavitele o tom, že si nepřeje, aby jeho syn či dcera dědili, a uvede důvod. Nelze však potomka vydědit z jakýchkoliv důvodů, ale pouze na základě těch, které jsou uvedeny v zákoně, konkrétně např. pokud dědic neposkytuje zůstaviteli pomoc v nouzi nebo o něj neprojevuje opravdový zájem. Stejně jako u závěti, i vydědění může v rámci dědického řízení napadnout dědic žalobou.
Dědění ze zákona a dědické smlouvy
Pokud není sepsána závěť (případně dědická smlouva), dědí se podle zákona, který přesně upravuje pořadí dědiců. První na řadě jsou děti a manžel, kteří dědí stejným dílem. Pokud nedědí, následují další dědicové.
Další, méně užívanou variantou, je uzavření dědické smlouvy, což je v podstatě smluvní ujednání mezi zůstavitelem a budoucím dědicem. Tu je třeba sepsat u notáře.
Pro všechny výše uvedené varianty platí, že upravují vypořádání majetku až po smrti člověka, do ní zůstává majitelem on a může se svým majetkem libovolně nakládat. Závěť může také kdykoliv změnit či zrušit.
Dědické právo je poměrně složitá záležitost a v případě jakýchkoliv nejasností je určité vhodné se poradit.
Bezplatnou službu občanského poradenství (Respondeo, z. s.), můžete využít vždy ve čtvrtek od 10 do 12 a od 13 do 16 hodin v budově bývalého Telecomu (Sirotkova 1242, Mladá Boleslav), více informací na čísle 725306332.
Autor: Občanská poradna Respondeo