Občanské poradenství Respondeo: Zaměstnavatel vs. covid
Foto: Ilustrační
Pandemie koronaviru s sebou přináší řadu specifických situací u zaměstnavatelů, ať už se jedná o pozastavení výroby nebo nutnost zavřít provozovnu. Následující článek nastíní možnosti, které mohou pro zaměstnance nastat.
Práce z domova
Do úvahy přichází několik variant – první z nich je hojně diskutovaná práce z domova, která vychází z dohody zaměstnavatele se zaměstnancem. Za tuto práci náleží zaměstnanci samozřejmě klasická mzda a může se zaměstnavatelem jednat i o příspěvku na náklady, typicky v situaci, kdy například nemůže využívat kancelář, pracuje z domova po většinu pracovní doby a používá svoji techniku apod. Obecně je ale práce z domu vnímána jako benefit.
Čerpání náhradního volna
Další variantou je čerpání náhradního volna, pokud zaměstnanci v předchozím období takový nárok vznikl. Někteří zaměstnavatelé zkouší situaci řešit přidělením dovolené, což je ale diskutabilní krok s ohledem na to, že dovolená má být přidělená alespoň 14 dní dopředu a má sloužit k odpočinku a nikoliv překlenutí doby, kdy nemá zaměstnavatel pro zaměstnance práci.
Přidělení jiné práce a neplacené volno
Objevují se také snahy přeřadit zaměstnance na jinou práci, než má uvedeno v pracovní smlouvě, případně mu přidělit neplacené volno – obě tyto možnosti jsou ovšem možné výhradně se souhlasem zaměstnance.
Překážky na straně zaměstnavatele
Pokud nedojde k žádné z výše uvedených variant, uplatní se tzv. jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele, u nichž má zaměstnanec právo na 100 % mzdy. Pokud bychom chtěli situaci ještě více komplikovat, zmínili bychom ještě tzv. prostoj, tedy například výpadek dodávky surovin a tudíž nutnost utlumit nebo zastavit výrobu. Pokud ve firmě působí odborová organizace, lze se domluvit na tzv. částečné nezaměstnanosti, u níž je náhrada mzdy alespoň 60 %.
Tlak na čerpání ošetřovného nebo nemocenské
Zaměstnanci se setkávají také s tlakem zaměstnavatele na to, aby čerpali ošetřovné nebo dokonce nemocenskou; jejich čerpání je ale právem, nikoliv povinností zaměstnance, a musí být samozřejmě splněny podmínky pro jejich přiznání.
Ukončení pracovního poměru
Krajní variantou je ukončení pracovního poměru – to lze buď dohodou nebo výpovědí; v souvislosti s epidemií by se pravděpodobně jednalo o zrušení pracovního místa nebo celé firmy. V tomto případě má zaměstnanec nárok na odstupné. Pozor, pokud dá výpověď sám zaměstnanec nebo uzavře se zaměstnavatelem dohodu, nárok na odstupné nemá.
Máte pochybnosti o postupu zaměstnavatele?
Pokud má zaměstnanec jakékoliv pochybnosti o postupu zaměstnavatele nebo se cítí být poškozen, je vhodné se nejprve obrátit na něj, požádat o vysvětlení a případně se pokusit o dohodu. Pokud by k ní nedošlo, je možné využít také podnětu na příslušný inspektorát práce.
Pro další informace a pomoc můžete využít také bezplatné služby občanského poradenství Respondeo, které je dostupné na Sirotkově ulici 1242 v Mladé Boleslavi, vždy ve čtvrtek od 10 – 12 a 13 – 16 hodin. Objednat se lze na čísle 725 306 332 nebo emailu poradna@respondeo.cz
Autor: Občanské poradenství Respondeo
1 Komentář
Dobrý den, mám dotaz, jak mám postupovat, když jsem matka samoživitelka se šestiletou dcerou v mateřské školce a šéf po mě chce, abych šla od 15.2. na odpolední směnu a na ranní už od 6h, což nemám kam dát malou. Jakým způsobem mám řešit výpověď, abych na tom nebyla tolik škodná, dostala z pracáku peníze, ikdyž sice almužnu, protože šéf nás platí minimálním platem a zbytek na černo na ruku. Prosím o radu, jak získat odstupné od něj, nebo aspoň peníze na pracáku, děkuji Siklenková