28. říjen 1918 v Mladé Boleslavi

Říjnový převrat roku 1918 v Mladé Boleslavi

Před 101 lety, na podzim roku 1918, byla ukončena světová válka, které byl později přisouzen přívlastek jako válka 1. světová.

Ta s sebou přinesla i změnu geopolitického uspořádání světa a změnu dosavadního státoprávního uspořádání v Evropě.

Rakousko-Uhersko se rozpadlo na několik nástupnických států, mezi nimiž následně vznikla i Československá republika.

V Čechách se od léta roku 1918 organizovala tzv. Vojenská Maffie, jejímž úkolem bylo zajistit vojenskou moc k provedení převratu.

V polovině října 1918 se rakouský císař Karel I. naposledy pokusil zachránit habsburskou monarchii její federalizací.

Spojenecké státy tzv. Dohody tento pokus nepřijaly, a tak 27. října 1918 císař přijal americké mírové podmínky zasláním tzv. Andrássyho nóty.

Státní převrat v Praze započal obsazením Válečného obilního ústavu.

V dopoledních hodinách dorazilo znění nóty do redakce Národní politiky na Václavském náměstí.

Zpráva se začala lavinovitě šířit Prahou a postupně po celé zemi.

První zprávy dorazily do Mladé Boleslavi…

První zprávy o dění v Praze dorazily do Mladé Boleslavi již 28. října 1918 dopoledne.

Přirozeným centrem vzrušené atmosféry se stalo Staroměstské náměstí, jež se během odpoledne zcela zaplnilo davy lidí.

Práce v továrnách byla zastavena a organizovaly se průvody, v jejichž čele byly neseny prapory ve slovanských barvách.

Revoluční organizační centrum vzniklo v hotelu U Zlatého věnce.

Zde byly vylepeny v 15 hodin první plakáty z Prahy.

Ústřední autoritou celého převratu se stal hoteliér Josef Botka, který také davu na Staroměstském náměstí přednesl informaci o vzniku republiky.

Tehdejší účastník, spisovatel Karel Sellner, na tyto chvíle vzpomínal:

„Bez pobídky, s velkým nadšením, zazpívána byla národní hymna Kde domov můj. Lidé slzeli, ruce si tiskli, objímali se, u mnohých radost a neočekávané silné dojmy stáhly hrdlo a jen veselá tvář a slzy v očích prozrazovaly, čím nitro přetéká!“

Vedle češtiny bylo tehdy možné ve městě slyšet i italštinu, jelikož byl otevřen italský zajatecký tábor.

Na 400 Italů pohybujících se po městě provolávalo „Viva la Bohemia“.

Občané živelně sundávali rakouská označení úřadů – plechové orli, které následně „utápěli“ v Jizeře.

Během večera na pokyn z Prahy přicházeli do Věnce delegáti jednotlivých politických stran a Sokola, který pro spolehlivost členstva převzal dohled nad pořádkem ve městě v rámci tzv. Národní stráže.

Vše spělo k prvnímu zasedání Okresního Národního výboru.

Ustavující schůze tohoto revolučního orgánu začala o půlnoci dne 28. října.

Předsedal jí Josef Botka a mezi 18 dalšími účastníky byl např. továrník Václav Klement.

Schůze skončila v půl druhé ráno dne 29. října 1918.

Oslavy a návraty vojáku z front…

Dalšího dne probíhaly ve městě mohutné oslavy.

Odpoledne nastoupilo pod německým velením na Staroměstské náměstí veškeré ve městě se nacházející vojsko a složilo přísahu náčelníkovi Sokola, Dr. Bohumilu Bobkovi.

V následujících dnech a týdnech se poměry postupně ustálily, do Mladé Boleslavi se vraceli ostatní vojáci z fronty.

Obnoven byl i dříve rakouským císařem rozpuštěný mladoboleslavský Pěší pluk č. 36.

Ten se začal záhy naplňovat dobrovolníky, kteří se následně podíleli na obsazení zněmčeného pohraničí Čech.

Tak Mladoboleslavané např. 30. listopadu 1918 obsadili Liberec a až do března roku 1919 se podíleli na stabilizaci poměrů v pohraničí od Liberce po západní Krkonoše.

Pluk se pak účastnil bojů o územní integritu s Maďary na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Autor článku: Mgr. Jan Juřena, SOkA Mladá Boleslav, foto: Muzeum Mladoboleslavska