JAK FUNGUJE CENTRUM DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ?

Studenti Gymnázia Dr. Josefa Pekaře v rámci mediálního projektu vytvořili několik článků, které se věnují tématům z Mladoboleslavska. Přinášíme vám další z nich…

V Mladé Boleslavi funguje od září 2019 Centrum duševního zdraví. Toto nové zařízení má sídlo u křižovatky ulic Čechova a Nerudova.

Jedná se o společný projekt Psychiatrické nemocnice Kosmonosy a nestátní neziskové organizace FOKUS Mladá Boleslav.

Centrum má sloužit jako komunitní sociálně–zdravotní služba pro dlouhodobě duševně nemocné.

„Za naše cíle považujeme omezení a zkrácení psychiatrické hospitalizace, včasnou rehabilitaci, resocializaci, podporu života v komunitě, snížení stigmatizace a kvalitní péči orientovanou na zotavení tak, aby pacient žil spokojený život a naplňoval své cíle a potřeby,“ vysvětlil MUDr. Jan Stuchlík.

Součástí centra je tým, který je rozdělen na část zdravotní a sociální.

Další podrobnosti o centru představil jeho ředitel v následujícím rozhovoru.

V září jste slavnostně otevřeli nové Centrum duševního zdraví. Proč je takové zařízení potřeba?

Ve světě se ví, že takhle uspořádaná péče je efektivnější, kvalitnější a lidštější. Potřebujeme dostat péči o duševně nemocné do takové podoby, jak má v civilizovaných zemích vypadat. To se tady v Česku ještě neodehrálo. Zatímco zdravotnictví máme docela slušné, srovnatelné se světem, tak péči o duševně nemocné ne.

V čem je toto centrum pro pacienty lepší než psychiatrická léčebna?

Tak toto centrum je určitě pro pacienty osobnější a také se s nimi pracuje tam, kde oni žijí a kde tu pomoc potřebují. Zatímco je sebrat a dát je na několik měsíců do nemocnice, tak jim možná vyřeší farmakoterapii, vyřeší jim to otázku bezpečnosti (pokud mají nějaké sebevražedné úvahy) a to je celé. Už jim to nevyřeší otázky vztahů.

Jaká je cílová skupina centra?

Cílovou skupinu můžeme vymezit několika diagnostickými okruhy. Například F20 jsou psychózy schizofrenního okruhu. Tato onemocnění často probíhají chronicky a dost výrazně narušují život člověka v sociálním fungování.

Oficiálně do tohoto okruhu patří ještě lidé z kategorie F3 a dále, což jsou tzv. afektivní poruchy – bipolární porucha nebo periodická endogenní deprese, ale z nich tu pomoc potřebuje poměrně málokdo. Tyto nemoci probíhají tak, že přijde ataka, kdy ten člověk nemůže nějak fungovat, ale pak následuje dlouhé mezidobí, kdy je de facto zdravý a žádnou pomoc nepotřebuje.

Formálně je sem možné zařadit ještě klienty z heuristického okruhu neuróz, nejčastěji obsedantně kompulzivní poruchy, ostatní neurózy většinou probíhají mnohem mírněji a nezasahují tolik do života. OCD (obsedantně kompulzivní porucha) někdy může člověka dostat do invalidního důchodu, rozbít mu vztahy a tak dále.

Dále sem lze oficiálně zařadit lidi s vážnými duševními poruchami. V této skupině to bývají nejčastěji lidé s tzv. hraniční poruchou osobnosti, což je skupina lidí, se kterými bývá velmi dynamická, zajímavá a dobrodružná práce.

Jak funguje spolupráce s klienty?

Většina naší práce se odehrává u nich doma. S nimi i s jejich rodinami. První kontakt, pokud člověk vyhledá pomoc, tak přijde sem a nějaké schůzky mohou být domluveny tady.

U některých klientů se třeba používá finanční management, kdy my klientovi pomáháme hospodařit s jeho penězi. S jeho souhlasem mohou být peníze uložené tady u nás a ti lidé si je chodí obden vybírat. Je to efektivnější, protože víme, že klient přijde sem.

Vždy se ale snažíme, aby alespoň část léčby probíhala u něj doma, protože je něco jiného, když klient přijde za vámi a něco jiného je, když ho vídáte v jeho prostředí, v interakcích s jeho rodinnými příslušníky. 

Klienti si péči hradí sami nebo ji hradí pojišťovna?

Vše je kompletně hrazeno ze zdravotního pojištění. Jediné, co se klienta může týkat jsou doplatky na léky. V tom není rozdíl, jestli mu je předepíše psychiatr v Centru duševního zdraví, nebo psychiatr v ambulanci.

Projekt Center duševního zdraví v České republice je financován Evropskou unií a Ministerstvem zdravotnictví České republiky jako jedna z klíčových aktivit procesu Reformy psychiatrické péče v České republice.

Autoři: Petr Bahník, Kateřina Pichová, Anna Roztočilová, Martin Stojka

Článek vznikl v rámci mediálního projektu studentů Gymnázia Dr. Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi pod vedením profesorky Zdeňky Šerákové a novináře Michala Bělky, absolventa gymnázia. Cílem projektu bylo posílení občanských a komunikačních kompetencí studentů, vštípení etických zásad a utužení vztahu studentů s regionem, v němž žijí.