(NE)VŠEDNÍ LIDÉ – Adéla Řezáčová – Stáž na českém velvyslanectví v Jižní Koreji a cesta Japonskem

 (NE)VŠEDNÍ LIDÉ – Adéla Řezáčová – Stáž na českém velvyslanectví v Jižní Koreji a cesta Japonskem

Dvaadvacetiletá Adéla Řezáčová cestovatelka, hudebnice a básnířka z Plužné u Mladé Boleslavi se nedávno vrátila ze stáže v Jižní Koreji, kde tři měsíce pracovala na tamním českém velvyslanectví, poznávala kulturu i zajímavá místa napříč touto zemí. Před návratem do Čech procestovala také Japonsko. S námi se podělila o svůj příběh i zajímavosti a dojmy z její cesty…

Adéla je momentálně studentkou na Univerzitě Hradec Králové, kde studuje obor Sociální patologie a prevence. Mezi její zájmy patří kromě cestování také hudba i skládání textů nebo básní.

Co stálo za rozhodnutím odjet do Jižní Koreje na stáž na velvyslanectví?

Vždycky mě lákalo odjet někam dál, do úplně jiného světa a Asie si vyžádala mou pozornost už před několika lety. Věděla jsem, že Jižní Korea je poměrně bezpečná země, kam se dá vycestovat, a zároveň mě uchvátila svou historií, kulturou a přírodními krásami. Hlásila jsem se na různé stáže, přičemž mě nakonec vzali na neplacenou pracovní stáž na české velvyslanectví. Moje univerzita za tyto neplacené stáže nabízí stipendium na alespoň částečné pokrytí ubytování a stravování. A vlastně takto celé moje dobrodružství začíná!

Adéla Řezáčová - Jižní Korea - Soul
Několik kilometrů dlouhá procházka u říčky v Soulu, kde denně hraje hudba a scházejí se zde mladé lásky
Adéla Řezáčová - Jižní Korea - Soul
Jeden z pěti hlavních paláců v Soulu

Umíš korejsky?

No… Nedovolím si říci, že bych korejštinu ovládala, ale už ji nějakou dobu studuji. Umím přečíst jejich znaky (hangul) a naučila jsem se hodně vět a slovíček pro každodenní používání. Tudíž bych si například zvládla objednat v restauraci, anebo se představit. Do složitějších konverzací bych se ale určitě nepouštěla!

Adéla Řezáčová - Jižní Korea
Hora Bugaksan („san“ znamená v korejštině „hora“) – Jižní Korea
Adéla Řezáčová - Jižní Korea
Vesnička Bukchon v městě Soul – tradiční stavby

Kde jsi bydlela a jaká byla náplň tvé práce?

Bydlela jsem poměrně blízko centra Soulu, na východ od hlavního náměstí Gwangwamun, asi 5 min pěšky od známé památky Dongdaemun (východní brána do města). Žila jsem v takovém menším bytečku s rodilou korejkou a studentkou z Japonska – obě moc milé, ale jazyková bariéra byla trochu větší, tak jsem aspoň cvičila své základní znalosti korejštiny.

Na velvyslanectví jsem především pomáhala spravovat sociální sítě a webové stránky české ambasády, často také překlady článků, analytická činnost a reprezentování České republiky na společenských akcích.

Adéla Řezáčová - Jižní Korea
Téměř opuštěný buddhistický chrám v blízkosti města Busan (Pusan) v Jižní Koreji

Prý ses účastnila kondolence na britském velvyslanectví v Soulu, když zemřela britská královna?

Ano. Určitě to byla ojedinělá příležitost – smutná, ovšem zároveň velice zajímavá. Nejprve jsme všem kondolovali na britské ambasádě, zástupce velvyslance pak jménem nás všech vyjádřil svou lítost do kondolenční knihy a poté jsme se uklonili její fotce na uctění její památky.

Adéla Řezáčová - Jižní Korea
Ostrov U-do („do“ znamená v korejštině „ostrov“)

Hodně jsi po Koreji cestovala, co tě zaujalo?

Korea je naprosto nádherná, pořád to tam žije a já se cítila, jak v jednom velkém a dlouhém filmu. Navštívila jsem přibližně 12 měst. Určitě, co musím vyzdvihnout, tak je jejich příroda. Naprostá nádhera… Národní park v Sokchu, ostrovy Nami, Udo či Jeju (kam korejci velmi často jezdí na svatbu/líbánky), hory, lesy, a naopak ve městech: krásné upravené ulice plné života, na každém rohu karaoke místnost (jedna z nejoblíbenějších aktivit jihokorejců), krásná historická architektura, chrámy i moderní budovy, obrovské věže a mrakodrapy či muzea…

Adéla Řezáčová - Jižní Korea
Přírodní bazénky na ostrově Jeju – sem často jezdí korejci na svatbu nebo na líbánky.
Malý ostrůvek „Nami“ – nádherná příroda, dá se na něj dojet trajektem anebo po zip-line
Adéla Řezáčová - Jižní Korea
Socha Buddhy v národním parku Sokcho – Jižní Korea

Také jsem měla možnost si zkusit jejich tradiční kroj s názvem “hanbok”. Zaujal mě i život všedních lidí kolem, bylo občas velmi zábavné sledovat reakce ostatních, protože bylo vidět, že jsem z ciziny. Velmi mě zaujalo například, že se běžně na ulici nenachází koše, všechno se tudíž třídí doma, a co nejde vytřídit – např. zbytky jídla, tak se hází do speciálního kontejneru, který zváží, kolik toho vyhazujete, a tudíž za plýtvání jídla musíte poplatit určitou částku.

Adéla Řezáčová – tradiční korejský oděv „Hanbok“

Jak na tebe působili místní a jak tě mezi sebe přijali?

Nebudu lhát, mělo to i své těžší chvíle – to určitě. Jelikož jsem jela sama, člověk hodně bojuje se samotou, socializací, s jazyky a občas i povahou lidí, které potkáte na ulici. Korejci občas dokáží být trochu neúprosní a vůči cizincům zdrženliví – ať už kvůli jazykové bariéře anebo z jiných důvodů. Když je ale poznáte blíže, pracujete s nimi, kamarádíte se nebo s nimi bydlíte, tak to jsou jedni z nejhodnějších lidí na světě. Rozkrájeli by se pohostinností, ochotou a velmi se zajímají o vás jako osobu. Zároveň jsou ovšem trochu emocionálně chladnější a nedávají moc najevo smutek.

Adéla Řezáčová - Jižní Korea
Olympijský park v Soulu

Před návratem domů jsi navštívila i Japonsko, které jsi také hodně procestovala…

Japonsko jsem navštívila asi 2 týdny před odletem zpět do Česka. Dvě noci jsem strávila přímo v Tokiu, kde jsem viděla nejrušnější křižovatku v Shibuye, sochu psa Hachika, hroby 47 róninů a nejkrásnější výhled z Tokyo SkyTree věže na celé město. Cestovala jsem shinkansenem, který jel až 300 km/h, na západ do Hiroshimi, přičemž jsem cestou viděla i horu Fuji. V Hiroshimě jsem navštívila například známý památník – zachovalý polozbořený dům po výbuchu atomové bomby od českého architekta Letzla.

Adéla Řezáčová – Japonsko - Tokyo
výhled z nejvyšší budovy v japonském Tokyu (Tokyo Skytree)
Adéla Řezáčová – Japonsko
Památný dům českého architekta Letzla po výbuchu atomové bomby od českého architekta Letzla.

Tři noci jsem strávila ve městě Ósaka. Později v Naře jsem viděla asi největší sochu Buddhy a v Kyotu mi v paměti utkvěla především svatyně Fushimi Inari, kudy procházíte pod více než 10 000 červenými branami. Myslím, že celý výlet byl velmi povedený a přes více než 20 km v nohách každý den jsem odjížděla s úsměvem na tváři.

Adéla Řezáčová - Japonsko
Socha Buddhy v japonském městečku Nara
Adéla Řezáčová – Japonsko - Kyoto
Svatyně Fushimi Inari v japonském městě Kyoto – má asi přes 10 000 těchto červených bran. Je to obrovský komplex, prochází se lesem a dá se vylézt až na vrcholek hory

Ve srovnání s Jižní Koreou, jak na tebe zapůsobilo Japonsko a místní obyvatelé?

Obě země jsou překrásné svým osobitým způsobem. Japonci, dle mého, jsou o trochu vstřícnější a nápomocnější než korejci, ale domnívám se, že to je především tím, že jsou více zvyklí na turisty a angličtina je tam trochu více zažitá. Jsou velmi pokorní, slušní a pohostinní. Obě země se na důkaz slušnosti při pozdravu nebo při poděkování pokloní, což mi dodnes trochu zůstalo, a zapomínám, že u nás se takové gesto nedělá! Co však musím zmínit, že korejci jsou často velmi uspěchání a tlačí se. Měla jsem tu čest nejednou, kdy jsem se opravdu bála, že mě tam na různých akcích ten dav ušlape… Bohužel to se pak některým stalo osudným při Itaewonské tragédii, ke které došlo v minulém roce na Halloween a kde bylo ušlapáno asi 150 lidí. Já, i přestože jsem tam jít plánovala, tak jsem naštěstí odletěla na ostrov Jeju, a tomuto neštěstí jsem se vyhnula, ale bohužel tam zemřelo mnoho mladých duší…

Co gastronomie v Jižní Koreji a v Japonsku?

Jídlo v obou zemích je naprosto famózní! Jinak se to ani říct nedá… v Japonsku mi především chutnalo sushi, které se nedá srovnat s žádným, které jsem kdy ochutnala předtím, anebo tzv. okonomiyaki. Korejská kuchyně mi asi chutnala o něco více, ale to asi proto, že jsem měla šanci toho ochutnat víc. Mezi mé nejoblíbenější jídla patřil hlavně bibimbap, jeyukbokkeum, hotteok a samosebou kimchi! A k pití se nejčastěji podával Soju – alkoholické (zrádné) pití, které se tváří nevinně, je velmi levné, ale umí s člověkem zamávat.

Adéla Řezáčová - Jižní Korea
Korejská sušenka z karamelu, zároveň je to i dětská hra, kdy se daný symbol vyřezává ze sušenky, aniž by se poškodil
Adéla Řezáčová - Jižní Korea
Asi mé nejoblíbenější jídlo v Koreji (jeyuk bokkeum – pálivé vepřové plátečky se zeleninou na rozpáleném kamenném talíři)
Adéla Řezáčová - Jižní Korea
Hotteok – korejská sladká rýžová placka
Adéla Řezáčová - Jižní Korea
Korejské barbecue – samoobslužné a výborné
Adéla Řezáčová - Japonsko
Japonská specialita „Okonomiyaki“
Adéla Řezáčová – Japonsko
Japonské sushi
Adéla Řezáčová - Jižní Korea
Korejské jídlo „kimbap“ (velmi podobné sushi)

Jaké máš plány do budoucna?

Zatím je vše ve hvězdách, ale je velká pravděpodobnost, že bych mohla na dva týdny do Lotyšska a do Estonska. Ovšem určitě dalším snem, kam se chci jednou podívat na delší dobu, je Peru. O tom sním už asi od svých 14 let, takže věřím, že po státnicích a přijímačkách na navazující studium, bych si mohla zkusit splnit i tento sen!

ADÉLA ŘEZÁČOVÁ medailonek

Mou hudbu můžete najít pod názvem “Adusha” na YouTube anebo na instagramu “@adusha_8”. Vše vytvářím, skládám a nahrávám sama. Díky mému oboru se snažím ve své hudbě otevírat i témata jako jsou např. domácí násilí, sebevražednost a psychické problémy, mám ale i veselejší písničky. Co se týče mého cestování, sdílím jej především na Instagramu na svém účtu @ad_rezik, budu ráda, když se ke mně připojíte na dalším dobrodružství!

Zanechat odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Share This