(NE)VŠEDNÍ LIDÉ – Jan a Monika Nejmanovi, provozovatelé CORAL CAFÉ v Železné ulici
(NE)VŠEDNÍ LIDÉ – MladáBoleslav.cz
Cílem naší rubriky (NE)VŠEDNÍ LIDÉ je zveřejňovat rozhovory s více či méně známými osobnostmi našeho regionu. Upozorňovat na současné zajímavé příběhy, ale také připomínat a zaznamenávat příběhy z dob minulých.
Tentokrát jsou hosty naší rubriky (NE)VŠEDNÍ LIDÉ Jan a Monika Nejmanovi, kteří jsou neodmyslitelně spjati s jednou z nejhezčích a historicky nejzajímavějších ulic v Mladé Boleslavi, a to s ulicí Železná.
Na úvod bych Vás poprosil o trochu historie Vašeho domu a provozovny.
Historii našeho domu v Železné ulici na Starém městě máme zdokumentovánu až k roku 1538.
Asi nejvýznamnější období počátku obchodního i společenského působení naší rodiny se váže k roku 1866, kdy můj pra…dědeček Václav Zahrádka zakládá odborný závod hodinářský, zlatnický a optický, který později doplňují další činnosti jako autodoprava, taxi-služba a pro zajímavost i výroba pian či výroba gramodesek.
V roce 1898 se firma Zahrádka stává ručitelem za úvěr u Hospodářské záložny panu Václavu Klementovi, kterému se v té době nedostávalo peněz na rozvoj továrny.
Následně se jméno Zahrádka objevovalo vedle jména např. V. Vondřicha i na startovních listinách prvních soutěží jak motocyklů, tak po čase i automobilů značky Laurin&Klement .
Josef Zahrádka byl i významným členem mezinárodního Rotary Int. klubu, jako podporovatel společenského života v Mladé Boleslavi.
Za všemi obchodními, lidskými i sportovními úspěchy udělal (tak jako mnohým dalším) tlustou čáru až komunistický puč v roce 1948. Přes veškeré útrapy, věznění a ponížení za komunistického režimu nám obchodní geny zůstaly v krvi a moje babička paní Ruth Zahrádková byla ještě ve svých 78 letech na plný úvazek nejstarším zaměstnancem národního podniku Oční optika, odkud si ji starší generace pacientů jistě ještě dodnes pamatuje.
(Pozn. redaktora: I já si paní Zahrádkovou pamatuji, navštěvoval jsem ji v Oční optice v 80. letech minulého století, která byla umístěna v tehdejším obchodním středisku “Máj”. Dostal jsem tehdy od ní černé brýle „lenonky“, které byly původně někoho z členů rodiny. Velmi jsem si toho vážil.)
Po roce 1989, kdy nám byl dům spolu s obchody v restituci navrácen, byla babička tím, kdo bez kontaktu s lidmi za pultem nemohl být a ještě několik let předávala své letité zkušenosti v již opět rodinném podniku i nám, mladším.
Od kdy provozujete CORAL CAFÉ?
V prostorách nynějšího obchodu Coral Café je historie sortimentu prodeje kávy a čaje nepřerušena od roku 1928, kdy zde v pronájmu úspěšně vedl obchod s koloniálním zbožím pan Karel Kulík, vyhlášený obchodník konkurující v té době sítí svých obchodů i firmě Julius Meinl. Dodnes mají Boleslaváci v paměti: ,,Pro kávu jedině ke Kulíkům“.
V padesátých letech minulého století pak byla pod hlavičkou státního podniku Pramen z této provozovny vzorková prodejna kávy a čaje až do roku 1991, kdy začíná novodobá tradice firmy Coral Café.
Jak vznikl název prodejny?
Součástí vnitřního uspořádání prodejny je i denní bar, který byl oddělen závěsem tvořeným navlékanými Jabloneckými korálky spolu s tzv. Bruselskou stěnou, které měly před zraky zákazníků prodejny skrýt mnohdy bujaré dění za závěsem při pracovních pauzách řemeslníků, úředníků a krámských z okolí v zadní části obchodu.
Pro toto období se vžil krycí název – sejdeme se ,,ZA KORÁLKY“… No a budoucí název byl po letech budování socialismu na truc soudruhům upraven v duchu buržoazní francouzské kavárenské tradice na CORAL CAFÉ, který nese dodnes.
Původní Jablonecké korále ani kovovou Bruselskou stěnu zde již sice nenajdete, ale z tradice zůstal zachován alespoň závěs z dřevěných korálků.
V baru to ovšem samozřejmě žije i dnes hudebníky, horolezci, obchodníky, pamětníky, ale i nově příchozími návštěvníky, kteří pamatují nejedeno slavení či naopak zklidnění mysli při rituálu vychutnání čerstvé kávy či degustaci něčeho ostřejšího.
Záměrně je zde také zachován i původní interiér instalovaný v roce 1974, který měnit nebudeme z určité osobní nostalgie a úcty k ,,Pánům hodinářům“ v udržení jejich cechu v době totality.
Změnilo se za tu dobu něco v nabízeném sortimentu?
Od dob, kdy byly v jednom regálu vyrovnány k výběru pouze některé druhy bonbonier dostupných od jednoho výrobce, stejně jako omezený výběr kávy, čaje z balíren obchodu Praha v Holešovicích a vína s lihovinami převážně tuzemskými, se dnes zákazníkovi naskýtá na stejné ploše výběr z více jak 6000 druhů pochutin z celého světa bez omezení.
Jen čajů ze všech světových plantáží máme v nabídce na 80 druhů. Zrnka čerstvě pražené kávy z oblastí od Jižní Ameriky přes Afriku až po Indonésii vždy při mletí provoní svým typickým aroma celou ulici.
Tradiční sortiment doplňujeme také zakázkovou výrobou dárkových košů se složením dle přání zákazníka. Kdo z Boleslavi ještě nebyl dárkovým košem či balíčkem od nás někým obdarován? Mnoho vás myslím nebude.
Změnilo se něco ve struktuře Vašich zákazníků? Přibyli jiní, vrací se staří, co mladí lidé…?
Za těch 30 let se složení zákazníků v zásadě nemění, je tradiční. Kdo z našich klientů má či měl osvědčenou dobrou zkušenost, tak se vrací, zůstává věrný a také rád doporučí k návštěvě dalším.
Tradice a obchodní čest firmy je hodně, ale neznamená to, že jen to stačí. Obchodu se člověk musí věnovat na plný úvazek a vždy by měl dbát o to, aby byl vždy o krok napřed v odhadu před přáním zákazníka. Prostě pokusit se nabídnout a představit to nejlepší, co jinde nemají. Je to těžké, ale jde to.
Vím, že v současnosti se provozovně věnuje zejména paní Nejmanová, ale jak spolu vycházíte pracovně?
Mám to životní štěstí, že moje paní má ten správný cit pro navázání toho prvního vstřícného kontaktu se zákazníkem, jen překročí práh prodejny. Vycítí jeho přání a obchod začíná být hrou. K tomu stejně vedený personál… No a já už jen mohu kontrolovat vedení účetnictví. (směje se)
Máte nějaké společné zájmy?
K takzvanému tahání práce domů máme jasně určená pravidla, která vzájemně respektujeme. Probíráme jen to, co nesnese odkladu před začátkem pracovní doby.
Pokud to naše pracovní vytížení dovolí, oba rádi cestujeme a to jak po České republice, která má mnoho co nabídnout, tak i po světě. A není pro dva těsnějšího dopravního prostředku k cestování, než je motorka. Co dodat… Musíme se chtě nechtě plně spolehnout jeden na druhého a snažit se udělat si život hezký.
Vím, že Honza je velký gurmán a především znalec kávy a čaje…
Proč si nespojit příjemné s užitečným, obzvlášť pokud vás to také svým způsobem živí.
S kávou rád experimentuji, zejména v její přípravě. Stupně pražení jednotlivých odrůd, jejich vzájemná kombinace a pak různé druhy úprav včetně takového toho baristické kouzlení.
No a u čaje je nejlepší si zaletět přímo na místo činu a nechat se zapomenout na ruch okolního světa. Měl jsem to štěstí okusit vše co k čaji a jeho kultuře patří jak na plantážích Srí Lanky, tak i v oblastech Asie. Zážitek pro veřejnost uzavřené čajové burzy včetně degustace v Colombu, kam se normální laik nemá šanci dostat, je pro čajomilce jako Vánoce pro dítě.
Které období v podnikání pro Vás bylo nejlepší?
Pokud se ptáte na období, tak asi doba, kdy jsem podnik přebíral z pozice prokuristy od svojí tety jako zakládající majitelky. Tehdy jsem byl ještě plný elánu ze všeho nového a cítil jsem kromě již zmíněné návaznosti na tradici obchodu v naší rodině i takový ten pocit: ,,Co si svým přičiněním sám nevybuduješ, aby jsi se uživil, to mít nebudeš.“ Přeci jen, byl jsem do roku 1989 konstruktérem ve vývoji AZNP a o svobodném přístupu k životu jsem jen snil… jako celá řada z nás. A najednou to bylo tu.
Které období bylo naopak to nejhorší?
S příchodem výstavby velkých obchodních center došlo k masivní změně v chování lidí a jejich přechodu ke konzumnímu způsobu nákupů. Tehdy se velice rychle ujal trend nakupování ve velkém, bohužel platící dodnes, je jedno jak to chutná, hlavně ať je toho hodně a nejlépe v akci za málo peněz.
Jak tato centra bez jakékoliv regulace v úzkém prostoru města přibývala, stala se dřívější obchodní sláva malých obchodů jen okrajovou doplňkovou záležitostí k uspokojení našich potřeb.
Jsem optimisticky naladěný patriot a nyní pozoruji, že tak jak se do historického centra Boleslavi vrací život s přílivem nových obyvatel do nově rekonstruovaných domů, tak dochází i k návratu náročnější klientely, která pokud najde to, co hledá, tak se vrací a v dobrém úkoluje obchodníka k vyššímu výkonu.
Nějaké perličky k pousmání z historie nebo současnosti?
Jedna postarší zákaznice mne automaticky pozdravila při vstupu do obchodu ,,Dobrý den, pane Zahrádka“. A jindy pro změnu zase zákazník při pohledu na dobovou reklamní ceduli ,,Pane Kulík, jakou mi doporučíte vaší nejlepší kávu?“.
Jinak už jsem asi dosáhl věku (…to nevím zda je k úsměvu), kdy pro naší oblíbenou pochoutku – vážený nugát a lékořicové pendreky, registruji návrat již druhé generace konzumentů v doprovodu svých potomků, kterým říkají: ,,Do tohohle krámu mě babička brávala od mala na nugát a pendreky, tak ochutnej.“
Vím, že na konci minulého století bylo posezení „ZA KORÁLKY“ doménou „hodinářů“ z obchodu odnaproti. Osobně jsem se v 90. letech minulého století zúčastnil několika ranních schůzek s různými podnikavci a musím přiznat, že lihovinová smršť mi zabránila v pokračování pracovního dne…
Tak to je zcela určitě historie sama o sobě a tento příspěvek by na hlubší exkurzi nestačil.
Parta bezvadných lidí, kteří měli většinou určitý handicap, ať již zdravotní nebo kádrový, kterým byli jaksi předurčeni tehdejším režimem k tomuto povolání. Všichni osobně znali a čerpali řemeslnou zručnost od mého dědečka, hodináře Josefa Zahrádky.
O to více si uměli život užít a jejich každodenní přítomnost ,,ZA KORÁLKY“ byla prakticky koloritem, který k Železné ulici neodmyslitelně patřil.
Hosty zpovídal: Zdeněk Štěpánek
Fotografie „Za korálky“:
Co se do článku nevešlo:
4 Komentářů
Dobrý den, je možné zjistit jak může být stará fotka (černobílá) se čtyřmi pány? Případně zda někdo ví, o koho se jedná. Je na ní můj tatínek.
Moc předem děkuji.
Radana Kočová, roz. Raynyšová
Dobrý den, zašlu Vám během pár dnů fotografii se jmény pánů, kterou bych měl mít v kanceláři. Pokusím se zeptat pana Nejmana, zda k ní něco neví. Štěpánek
Krásný článek. Člověk si zase něco dozví o Mladé Boleslavi. Atd. A jinak pozdravuji. Hajný revíru Krupá. Václav.
Děkuji za slova chvály. Musíme taky něco Tvého zveřejnit u nás. Máš pěkné příspěvky. Zavolej mi, když budeš chtít. Zdeněk Štěpánek